Ferdinanda Ďurčanského znají i Češi.

Autor: Jaromír Šiša | 2.8.2011 o 7:29 | (upravené 24.11.2013 o 18:13) Karma článku: 10,47 | Prečítané:  1443x

Při svých toulkách po Slovensku rád popovídám kdekoliv s kýmkoliv a setkávám se s různými názory. Nedávno jsem bezděky vyslechnul rozhovor party sedmdesátníků, kteří vychvalovali Slovenský štát a doslova hanili předešlé Československo. Srovnání nesvobody z dob společného státu a svobody státního útvaru, kterému požehnal Hitler, je zjevné i nezasvěcenému. Má to však pro mě osobní rovinu. Vzpomněl jsem si na svého otce, který jako člen Finanční stráže hlídal slovensko-maďarské hranice. Vyhlášením samostatnosti dostal 24 hodin na to,

aby opustil území Slovenska. No opustil, byl přímo vyhozen, ostatně jako drtivá většina Čechů, a tak jsem v Rajci postál u pomníku Ferdinanda Durčanského s rozpaky i smutkem. Člen Tisovy vlády, který byl na zásah samotné Hitlera vyhozen, protože se naivně domníval, že může vést samostatnou zahraniční politiku, je prezentován div ne jako národní hrdina. Skutečnost je ale jiná. Slibil vyřešit židovskou otázku po německém vzoru a když byl v březnu 1939 vyhlášen vyjímečný stav, uprchl do Vidně, odkud se obratil na Slováky v rozhlasovém projevu.

Slováci, Slovenky, Hlinkova garda!
Málokto z nás sa nazdal, že tak rýchlo dospejeme tam, kde sa teraz nachádzame. Niet tomu ešte tak dávno, čo zaslepená politika vedúcich činiteĺov českého národa priviedla nielen český, ale aj slovenský národ na kraj katastrofy. Český národ a jeho predstavitelia nič sa z histórie nenaučili a nič nezabudli. Naopak pripravovali sa vytrvale na to, aby náš slovenský národ obrali o práva, ktoté sme si vybojovali strádaniami a dvadsaťročnými utrpeniami.

Marně jsem pátral v Čechách po pomníku generálu Eliášovi, který byl za svoji odbojovou činnost jako jediný premiér okupované země nacisty popraven a při tomto srovnání je mi smutno.

Historička Hana Klamková nepsala...“Holokaust nezačal vo vlakoch alebo pred bránami Oswienčimu. Začal vtedy, keď sa jedna skupina obyvateľstva segregovala, označila a právne definovala. Len na základe tejto definície mohla byť táto skupina efektívne diskriminovaná. A práve Ferdinand Ďurčanský stál u zrodu tej prvej právnej definície postavy Žida na Slovensku a potom aj u prvých protižidovských diskriminačných opatrení.”

Bez zajímavosti neni, že Ferdinand Durčanský byl Národním soudem v Bratislavě odsouzen v nepřítomnosti k trestu smrti a figuroval na seznamu válečných zločinců. Na Slovensko se tak nikdy nevrátil a zemřel v Mnichově.

I z tohoto pohledu jsem před pomníkem zasmutněl a věřím že by tak učinila i drtivá většina Slováků. Na takového hrdinu přece nemohou být hrdi.

A proč se to týká i Čechů? Protože pro mnohé z nás, zvláště starší generaci, je republika rozdělena jen de jure.

Páčil sa Vám tento článok? Pridajte si blogera medzi obľúbených a my Vám pošleme email keď napíše ďalší článok
Pridaj k obľúbeným

Hlavné správy

KOMENTÁRE

Van der Bellen nevyhral, to len populizmus porazil sám seba

Miloš Zeman sa tešil predčasne. Ukazuje sa, že víťazstvá radikálov či populistov nie sú ani v dnešnej dobe samozrejmosťou.

SVET

Van der Bellen bude prezidentom, Hofer priznal porážku

Je nereálne, aby nepriaznivý stav zvrátil.

KOMENTÁRE

Rakúska úľava pre demokratov, varovanie pre populistov

Väčšinu politikov a ich tímov musel nad výsledkami obliať studený pot.


Už ste čítali?