Logicky pak byla průvodním jevem tahanici s našim Rathem. Jsi z něčeho podezřelý? Pak budeš vyšetřován jako každý jiný a soud rozhodne. Právníci si lámali hlavu nad procedurou, Miroslava Němcová padala do mdlob, kníže se vyspal do růžova a ještě stačil napsat pár sms, zakuklenci byli v kvádrech a celý národ zíral na divadlo, které mělo vyhovět zákonu. Poslanci ale znali obsah odposlechů. I kdyby doktor byl ve vrcholné formě a před jeho vystoupením zbledl i Cicero, výsledek hlasování byl předem jasný. Co víc zneváží sněmovnu? Alespoň u nás.

Pokud se odvážím na předvolební guláše, budu se mimo jiné ptát...jste pro zachování imunity? Problém je však uvězněn ve volebním systému České republiky. Můžeme sice svobodně zvolit kandidáta, ale toho nám určí politické strany. I kdybychom se zcela ztotožnili s jejím programem, jak se spolehnout na kandidáty? Mohl bych začít třeba turistikou mezi stranami. Vždyť o mnohých z nich slyšíme často poprvé. Alespoň u nás.

Ještě bych chápal potřebu imunity u komunistů, velebí historií prověřené zločince a kdybych se vrátil k dobám světlých zítřků, pak najdu k imunitě pragmatický důvod pro všechny poslance. Pokud by některý z nich ve slabé chvilce pronesl tak skvostnou řeč, jako Milouš Jakeš v červenci roku 1989 na Červeném Hrádku, který si jistě pamatují i mnozí Slováci, pak bude imunitou zachráněn...před blázincem. myslím, že i u Vás.