reklama

Diplomová práce z cesty Podkarpatskou Rusí.

Nadpis je samozřejmě nadsázka a patrně nepotěší ty, kteří očekávají rozbor současných událostí. Článku jsem dal za úkol přiblížit život obyčejných lidí, tak jak jsem jsme ho vnímali při našich toulkách. Ať už slovem nebo dole přiloženými fotoreportážemi. Přeju všem místním lidičkám, aby jejich život nebyl ničím narušen a byli i nadále tak bezprostřední, sympatičtí a žili relativně spokojeně jako doposud.

Písmo: A- | A+
Diskusia  (3)

Vybavený dostatečným množstvím peněz, předsudků a zvídavostí, jsem před léty vytvořil tým, abychom hospodským turistům potvrdili...Ano, máte pravdu, vše je tam špatně, na hranicích ztvrdnete, oslepnete po vodce, budete souženi hladem a spát v krmelcích.

Jako dopravní prostředek se osvědčilo především kolo. Na místní vzdálenosti je na první pohled k ničemu, ale ukázalo se jako ideální řešení. Sice zdejší vzdálenosti moc nekrátí, ale zase prodlužuje den a družbu s místními.

Drógy u těbjá jesť?...nět...zbraň u těbjá jesť?...nět...Chadí. Odbavení deseti cyklistů byla spíš formalita a trvalo půlhodku. Sníh na slunci nezmizí dřív, než první předsudek a hospodské varování o nutnosti přidat na hranicích pár doláčů.

SkryťVypnúť reklamu
Článok pokračuje pod video reklamou

Hned pod první pergolou jsme oprášili základní konverzaci...pažálsta, nám dalžnó děsjať piv. Nebyly to zrovna vzorky do soutěže Pivex, ale teplota vždy osvěžila. Stejně jako kvas. Vyrábí se z chleba, barvou připomíná kofolu a je skutečně nealkoholický, i když název tomu nenapovídá.

Vodka je tu skutečně vodka. Pokud je domácí, turista ztrácí orientaci a stabilitu po druhém kole, což odhalí místní zvyk, při každém přípitku povstat. Ale protože nás mají rádi, moc jsme toho nenaseděli. Tím neříkám že naleželi, zkušenosti a směrnice pravily jasně...po čtvrtém kolečku zbaběle ujet. V obchodě či restauraci je ve srovnání naštěstí vodičkou. Jenže odměrkou je často půl nebo litr a bylo nad naše jazykové a motorické schopnosti vysvětlit, co to je velký frťan. Ono taky když se v restauraci sejdou dva Ukrajinci, objednají často celou flašku...a je od nich pokoj. Kdežto Češi?...To je samé...pivo, pivo a já abych se ulítal...jak nám sdělil jeden číšník. V obci Kalnik byl o pergolu opřený dvousedadlový pincek. Když je zavřeno, návštěvník si pro hospodskou zajede...což za nás učinil kolemjdoucí pastevec. Jen jsme mu na chvíli pohlídali stádo krav.

SkryťVypnúť reklamu
reklama

Je však opět předsudkem, že jsou národ opilců. Prostě pijí vodku, jako Angličané whisky, my pivo... Jedna poučka praví ...zděs Ukrajina, zděs móžno, ale jestli se něco nemůže mnohem víc než u nás, pak je to konzumace alkoholu na veřejnosti. Na to bdělí muži zákona dbají a doplatil na to už nejeden arogantní cizinec. Pajdí na stanícu...a nic s tím nenaděláte...i když...při politicko společenských rozhovorech nám říkali, Vy o korupci nic nevíte. Jsme přece jen malá země omezených možností.

Nejsme paštikáři a místní kuchyň byla velkou gastronomickou motivací. Zde zase padla moudrost o vyhladovění. Místní vepřo, knedlo, zelo je šašlik, i když to neni jídlo úplně národní. Možná bychom to nevěděli, ale v jedné restauraci šéf správně vyhodnotil naše finanční možnosti a dojel pro kuchaře z Arménie. Čekání za to stálo. Zrovna tak všemožné polévky a především boršč. Zde jsou ještě víc grunt, než u nás.

SkryťVypnúť reklamu
reklama

Tržnice na samostatný blog. Žádný řetětec, a tisíckrát zabalené zboží, ale rynek. Letáky schránky však neplní, akci si musí každý vyjednat sám. Když pominu exotické ovoce vše je z místního chovu, zahrady, sadu, dílny, půdy, sklepa...Prodá se všechno. Chodíte, koukáte, divíte se a trošku i závidíte. Domácí atmosféru asi už nevnímají, turisté však ano.

Pojednat o ženách je na několik blogů. Jsou elegantní, štíhlé, mají dlouhé nohy, ukončené vysokými podpatky a umí se na nich pohybovat s noblesou po jakémkoliv terénu. Ani Bůh neví, jak to dělají, ale ví proč to dělají. Často jsme zapomněli na pivo i s vodkou dohromady, a když se nám vrátily smysly, nápoje už měly venkovní teplotu. Pokud je Brno zlatá loď, pak Podkarpatská Rus zaoceánský parník.

SkryťVypnúť reklamu
reklama

Zvláštností MHD jsou především mašrůtky, na způsob většího taxíku. Devítimístné autobusy lze kdykoliv objednat nebo jen mávnout. Místní dají často turistům s úsměvem přednost, mají přece na vsjó mnóga čása a chápou, že turista musí být v tolik a v tolik, tam a tam.

Kvalita ubytování byl další předsudek. Vždy jsme spali v pokojích se sociálkou, někdy i s klimatizací a kde bychom to vůbec nečekali, také v hotelu VIP. V jednom chatovém městečku nás už druhý den vítala v restauraci místní kapela Kmochovým pochodem.

Příroda nás uchvátila svoji nedotčeností i rozesmutněla daní době. U nás recyklujeme, zde hromadí. Zvláště venkov doba plastová zaskočila. U nás se tomu říká...neřízená skládka, tam prozatím jediná možnost.

Na Ukrajině se krade...asi tak stejně jako u nás. Pod pergolou jsem zapomněl kompletní peněženku. Po zjištění mi pot zaplavil i boty a následovala rychlá taxíková akce. Nálezce právě v obchodě zjišťoval, kde jsme ubytovaní a jak peněženku poslat. Byl v ní zhruba jeho půlroční plat.

Přesto je Podkarpatská Rus krásná země, obyvatelé svobodní a zdravě hrdí. Mají trošku problém s jazykem, byli dlouho válcováni ruštinou. Došlo to tak daleko, že se na naše školy učili jezdit ukrajinštinu, aby ji pak doma vyučovali. Když pozdravíte zdrástvuj, tak porozumí, když dobrý den, pak zbystří a přidají další úsměv. Dílem proto, že Ti starší nás mají v příznivé paměti a dílem proto, že na Podkarpatské Rusi se zdraví...dóbrý deň. A mají před námi náskok. Podle často slýchané poučky...na vsjó mnóga čásu...vsjó bůdět...nikam nespěchají, což zhýčkaného turistu může rozpálit do ruda. Ale je opravdu pro život nutné mít v šest ráno čerstvé rohlíky a pro turistu nezbytné okupovat do osmi švédské stoly, být v devět na pláži a do deseti mít dvakrát sjetý tobogan?

Jen skutečné zážitky tvoří skutečný příběh. Přesto je pro někoho nad jeho možnosti předsudky v hospodě překonat. Lepší jednou vidět než stokrát slyšet, nemají za argument. Pokud si čtenář odnese, že předsudky jsou od toho, aby se překonávaly, diplomová práce splnila účel.

Putování Podkarpatskou Rusí Přes Slovensko na Podkarpatskou Rus Na kole Podkarpatskou Rusí Na motorce do Mukačeva

Jaromír Šiša

Jaromír Šiša

Bloger 
  • Počet článkov:  161
  •  | 
  • Páči sa:  3x

Píši a fotím rád.Vždy s nadhledem...pokud to je možné. Zoznam autorových rubrík:  SúkromnéNezaradené

Prémioví blogeri

Matúš Sarvaš

Matúš Sarvaš

3 články
Jiří Ščobák

Jiří Ščobák

752 článkov
Monika Nagyova

Monika Nagyova

295 článkov
Iveta Rall

Iveta Rall

87 článkov
Zmudri.sk

Zmudri.sk

3 články
Adam Valček

Adam Valček

14 článkov
reklama
reklama
SkryťZatvoriť reklamu