Kolem Slavonic jezdí bez obav o život současní diverzanti s foťákem.

Autor: Jaromír Šiša | 24.9.2014 o 12:22 | (upravené 24.9.2014 o 12:29) Karma článku: 9,00 | Prečítané:  666x

Slavonice leží na jihu Čech skoro v Rakousku. Po otevření hranic se zdálo, že němčina tu je ouředním jazykem. Dnes už tomu až tak neni, ale tento kraj je stále ráj příhraniční turistiky. Také proto, že na tradičně kvalitním cesty na rakouské straně se napojily cyklostezky z české a terém je nenáročný. Zvláštností ale zůstává, že na straně rakouské je mrtvo, na české to cinká a žije.

Z těchto opuštěných paláců už bdělí pohraničníci na hony nevyrážejí a

k vidění je v tomto kraji mnohem víc, tentokrát však měla výprava ráz čistě obchodní. Koupit malovaný dům na slavonickém náměstí. Už mě nebaví veškerý majetek věčně tahat s sebou.

Proradný realitní makléř mě nejdříve poslal nahoru abych si vybral,

což jsem zúžil výběrem ze střílny,

s prioritou střechy na opalování,

abych následně zjistil, že mě podvedl...zbyl už jen jediný dům, který navíc  nikdo nechce, patrně je vybydlený.

To nemění ale nic na tom, že slavonické náměstí je skvostné

a třeba některé domy mají v každém štuku jiný výjev.

Pod dojmem náměstí hned první etapa mířila do Telče. Spáchat výtržnost ohledně špatné teploty piva se mi však nevyplatilo. Nejdříve se před mým hněvem všichni schovali,

aby mě strážníci následně za trest na šest hodin uvrhli věže. Pohled se mi opět zúžil.

Ještěže se na zločince cestou do vězení  alespoň někdo kouzelně usmál a držel mi palce.

Po propuštěni jsem stihl alespoň pár fotek. 

Minout cestou zpět pivovar v Dačicích nebylo tak těžké, zjištění ale horší, pivo se tam už nevaří.

Díky zkratce...sice delší, ale o to víc neschůdnější...se další ježdění stalo spíš dobrodružstvím.

Další den žádné flákání a hezky z Česka do Česka přes Rakousko, s první zastávkou v Maříži, kde si každý může nakreslit svůj hrneček, který mu následně vypálí, aby ho cestou většinou rozbil.

Rakousko je klidná země, nikde žádná hospoda jen pozoruhodné radnice.

Nic pro náš turistický rozvoj. Nakonec hlavní cíl etapy bylo vyhlídnout si na bizoní farmě svého bizona na stejk...(třetí zleva).

Jenže stejk z bizona neni hotovka, ale dlouhá minutka...spíš hodinka, a tak v meziobdobí přišlo nejdříve občerstvení...meteorismus v kopcích pomáhá...

abychom získanou energii vyčerpali stoupáním na Landštejn.

Nevím, jestli reliéf tváře na hradbách vytvořil břečtan nebo mu pomohl člověk, ale i tak zajímavé.

 Pak už jen trošku lesní romantiky

a hurá na stejka. Podával se na seně. Cena byla příznivá uvedené množství za 350 Kč. Tak jsme spásli i usušenou travinu.

Vyvrcholení další etapy do Rakouska mělo vyvrcholení už dopoledne na zámku v Písečné. Neomylně nás vedly čichové buňky a turistický ukazatel.

Byla to pravda, k tomu jen za pajsku a smažený na sádle, což se především rozkřiklo mezi vyznavači motorek Jawa a trochu i Čezety.

Pak už přišly další potíže. Dnes Vás na hranicích sice nikdo už nezastřelí, ale můžete se utopit.

a další potíž, kopec jako řízek.

Ještě jsme na závěr stoupaní, už na rakouské straně, mohli sledovat zprávy.

Rakouský úsek etapy byl daný. Upravené vesnice a nikde ani živáček, natož řízek nebo pivo.

Obydlí mají také pomalovaná, ale spíš tématicky.

Ne všechny pohledy jsou pro cyklistu zrovna příjemné i na kvalitních rakouských cestách, zvlášť když konec je až kdesi na obzoru a možná ještě dál.

Zabloudit do České Kanady je snadné, stačí jediná odbočka a může na vás dýchnout století páry  na trati Jindřichův Hradec-Bystřice.

O pohonnou jednotku se příkladně starají.

malá odbočka v příběhu, čase a místě....stejně tak jako na Slovensku na Horehroní

Pak se ale rozhodně vyplatí sledovat koleje až do Hradce

a pozeptat se na cestu směr zámek Červená Lhota.

Ne vše ale je jak má být, zámek v Českém Rudolci neni zrovna v nejlepší kondici, a to se mu říká malá Hluboká.

jen na ukázku a pro srovnání...s "velkou" Hlubokou.

Tradice velí...na závěr každou akci vyhodnotit. Věřte nebo ne, tohle byla naše zasedací místnost,

....s výhledem přímo do salónu

a krátkou cestou za občerstvením.

co sdělit na závěr...zcela postačí...výlet do tohoto kraje vřele doporučuju. Má mnoho variant.

Páčil sa Vám tento článok? Pridajte si blogera medzi obľúbených a my Vám pošleme email keď napíše ďalší článok
Pridaj k obľúbeným

Hlavné správy

KOMENTÁRE

Van der Bellen nevyhral, to len populizmus porazil sám seba

Miloš Zeman sa tešil predčasne. Ukazuje sa, že víťazstvá radikálov či populistov nie sú ani v dnešnej dobe samozrejmosťou.

SVET

Van der Bellen bude prezidentom, Hofer priznal porážku

Je nereálne, aby nepriaznivý stav zvrátil.

KOMENTÁRE

Rakúska úľava pre demokratov, varovanie pre populistov

Väčšinu politikov a ich tímov musel nad výsledkami obliať studený pot.


Už ste čítali?