Ve dvaceti pro mě byly šedesátiletí mrtvé osoby.

Autor: Jaromír Šiša | 30.10.2014 o 9:06 | Karma článku: 8,01 | Prečítané:  837x

...což si dnešní mládež myslí také. Z druhého břehu ještě soudit neumí. K tomu je třeba překlenout pár let běžného života, ať už jako spořádaný občan, dobrodruh, či rebel. I z těch se v drtivé většině časem stali normální lidé. Co jsme si tehdy mysleli neplatí a nás aktivní to skoro uráží.

Z pohledu mrtvého však zodpovědně pravím. Dnešní mládež neni horší, jak se s oblibou říká. Jo pouze jiná. Těžko odsoudit, že mají uši přilepené k mobilu a oči zapíchnuté na monitor. Kdyby nás zastihnul stejný technický pokrok a jiná doba, určitě bychom lákadla nebojkotovali.

Pokud jsme byli svázáni konvencemi doby...a v osum budeš doma, dodržovali jsme to možná důsledněji a přišli před osmou. Důvod však nebyl ani tak ve slepé poslušnosti nebo strach z domácího vězení, ale v tehdejší nabídce. Po osmé se toho už moc nedělo a když dělo, cítili jsme skrytý dohled. A nejenom od rodičů, kteří na nás měli více času.

Nebyly kluby, diskotéky, festivaly, místa alternativní kultury. Pro nás byly stěžejní zábavou...zábavy. Že  byla o kousek dál? Nevadí, šlo se pěšky. V houfu tam a v párech zpět. Že se dnes mladí sváží auty? To neni špatná vlastnost, jen nové možnosti.

Jako vysloužilý klávesák různých bigbítových kapel lokálního významu vzpomínám na všelijaké instituce a kontroly, které dohlížely, zda je mládež správně bavena. Oblibě se především těšily "přehrávky", kdy ideově zocelená komise Okresního kulturního střediska pravidelně prověřovala, zda neinfikujeme budoucnost národa prohnilou západní hudbou a řádně dodržujeme nařízení. Na posouzení kvality produkce pak už nezbývalo moc čas. Stejně měly orgány hokej z dur či moll a průměrně vzdělaný hudebník byl skoro třídní nepřítel. Jediným zářným příkladem byla přefiltrovaná produkce na všech programech Československé televize.

Důvěřuj, ale kontroluj. Vzpomínám na doby sofistikovaně předsunutých hlídek, které avizovaly komisi v modré Dacii. Díky pravidelnému nácviku se nám za pár minut podařilo přerušit fonetickou angličtinu, přehodit oblečení a plynule navázat na povolené...Co jste hasiči. Díky naší dokonalosti měla celá scénka jediné úskalí. Ne vždy se tanečníkům s méně vyvinutou motorikou podařilo operativně přejít z rokenrolu na dvě doby. Výsledkem bylo, že u některých zvítězila přitažlivost zemská. Pak byl nespravedlivě omezen prodej alkoholu. U cajdáků to bylo fuk, v případě erotického vzplanutí se tančil na všechno. V našem kraji totiž jeden z článků Směrnic pro pořádání společenských zábav jasně ukládal...Je zakázáno hrát v riflích...natož v superiflích. Tyto zločiny byla trestány dočasným zákazem činnosti a v obvzlášť ohavných případech trestem nejvyšším.

Pro snadnější kontrolu bylo třeba předložit repertoárový list. Z třiceti uvedených skladeb muselo být 80% tuzemských autorů a zbytek blahosklonně od zahraničních. K těm se nepočítala díla spřátelených socialistických států, i když třeba kapela Puhdys z mírového Německa lámala hranu. Stejně tak Omega, ale na maďarštinu si nikdo netroufnul ani foneticky. Stačila bohatě angličtina. Jednou nám přítomný Angličan sdělil, že náš zpěvák má zvláštní přízvuk, patrně ze severu Irska.

Měli jsme svoje mantinely a neni vinou dnešní omladiny, že je mají mnohem širší. Porušovali jsme ty naše a oni porušují svoje. Nejsou tím ani horší ani lepší, jen svět se jim naštěstí otevřel mnohem více než k současným mrtvolám. Ostatně k mládí přece patří vzdor a boření zaběhnutých pravidel.

Potřeba potrestat syna za prohřešek byla často neodbytná, ale při vzpomínce na moje kousky...bylo by to pokrytecké. Stačila poznámka...takhle tedy ne...neni nad vlastní zkušenost.

A specielně ženy? Těžko mi vymluvit, že dnešní doba a možnosti jsou nepřítelem zralých žen. Jsou elegantní, přitažlivé a ví jak na to. Zrovna dnes jsem při otočce za noblesní padesátnicí narazil do kandelábru. Bomba jako z děla a samozřejmě to ještě periferně zachytila. Kromě občasné bolesti hlavy si muži rozhodně nemají na co stěžovat. Zvlášť pokud mají v pořádku krční páteř.

Dále nabízím fotoreportáže o kouřících mašinkách   a   burácejících motorkách

Páčil sa Vám tento článok? Pridajte si blogera medzi obľúbených a my Vám pošleme email keď napíše ďalší článok
Pridaj k obľúbeným

Hlavné správy

EKONOMIKA

Učiteľ, ktorý sa rád hral. Ako sa Milan Reindl stal dizajnérom Lego Technic

Nevyštudoval techniku ani dizajn. Napriek tomu sa stal jedným z jedenástich dizajnérov Lego Technic. Len vďaka tomu, že si rád z lega skladal veci, na ktoré nemal návod.

SVET

Výbuchy po futbalovom zápase v Istanbule zabili 29 ľudí

K explóziám došlo hodinu po zápase medzi Besiktasom a Bursasporom.

DOMOV

Smer chce byť politicky nekorektný aj robiť poriadky v osadách

Novými podpredsedami sú Blanár a Žiga.


Už ste čítali?