Porazit Rusy? Šlo to jedině roku 1805 u Slavkova.

Autor: Jaromír Šiša | 4.12.2014 o 10:27 | Karma článku: 7,89 | Prečítané:  1776x

Ale jen proto, že jich bylo málo, měli mizerného spojence, a jako na potvoru proti nim stál ještě Napoleon v nejvyšší možné kondici. Pravda, spojenecké dispozice před bitvou myslely na všechno, ale císař zase udělal všechno přesně obráceně, než podle zkostnatělých vojenských přírůček udělat měl. Obrana a manévrování Francouzů byly spojené nádoby, v dokonalé součinnosti s hlavním mozkem, který ze začátku bitky velel ze Žuráně, aby se potom postupně se svoji gardou posouval po bitevním poli až do Slavkova, kde na zámku vystřídal ruského cara Alexandra I. Nutno dodat, že Slavkov se nekoná na oslavu válčení, ale jako vzpomínka na ty, kteří položili život na moravské půdě. Z tohoto hlavního důvodu se na mohyle Míru v neděli po akčním víkendu koná pietní akt.

Během víkendu bylo svedeno několik důležitých bitev. Nejdříve v pátek večer Rakušané vystříleli z města Francouze.

Použít v ulicích dělostřelectvo, na to je třeba mít silný žaludek, ale nic nového, tuto metodu použil už Napoleon v ulicích Paříže a odstartoval tím svoji hvězdnou dráhu.

Do rozrušených řad následně nastoupila pěchota a zahnala Francouze do kašny,

kde je obklíčila.

Uspokojení však bylo krátkodobé. Zatím jediný Napoleon věděl, že to je vítězství Pyrrhovo.

Boje se zúčastnila především pěchota, jezdectvo se k dění postavilo zády nebo

v klidu parkovalo na vyhrazeném místě.

Většina vojáků byla disciplinovaná a nerabovala

Ale byly vyjímky, tento maďarský husar šel evidentně po Starobrnu, vždyť mohl bez potíží kdekoliv ukořistit jinou značku.

Asi počítal s tím, že v jeho rodné řeči mu nikdo stejně nebude rozumět, tak si u baru počínal agresivně, uskočil jsem na poslední chvíli...vzdálenost...cca 20 cm od objektivu.

Kořist za to ale určitě stála, tvářil se velice spokojeně.

Město bylo od Francouzů vyčištěno, zbraně čestné stráže se na nádvoří zámku leskly,

nic nebránilo historické události. Sídlo zdejšího panství Kouniců navštívil rakouský císař František I.

Aby návštěv nebylo na jeden večer málo, za pár minut dorazil i ruský car Alexandr I.

Oba pak společně přijali hold poddaných.

Nadšení se zračilo v jejich očích a někteří se dostavili v moravských uniformách.

včetně carova doprovodu, a to přímo z Moskvy.

Počasí se přibližovalo stejné podobě, jako roku 1805...bylo podzimní vlezlo, ale třeba v roce 2010 bylo takto

Na vlezlo i zimu však platí punč. Jen u tohoto stánku se prodalo 200 litrů teplých nápojů.

Na obojí zrovna tak platí zalézt do tepla. Zámek se přímo nabízel. Napoleon, císař všech Francouzů, mě přivítal velice vřele, však jsme se rok neviděli.

že jsem proklouznul bez potíží kolem stráže, jsem mu raději neříkal. Mohl by mít malér.

Zato dámy se od rána činily, činčaly

a pózovaly...

pod dohledem zámecké paní.

Zatím co pánové na zámku furt něco řešili

pod zámek sváželi zraněné

a tak se operovalo

a operovalo...

Nástroje chirurga se vešly do dárkové kazety.

Některé to však vůbec nezajímalo.

Klidně si vyhlíželi

a kupovali tématické dárky.

V zámeckém parku nezranění vojáci cvičili, což se pro civilistu znamená, že chodili bez cíle sem a tam.

Rozpoznat jednotlivé jednotky neni jen tak, ale obecně se dá říct,že zelení jsou Rusové. Bez čáky řadová pěchota a s čákou gardová.

Pravidelným výcvikem procházelo také jezdectvo.

jako hlavy nepřátel posloužila hlávka zelí. Trefit se v plné jízdě neni jen tak.

Ukázky byly natolik poutavé, že se nikomu nechtělo ani na chvíli odejít, i když se mu chtělo.

Při jezdeckých ukázkách nejvíce trpěla kopyta koní, také svoje jsem raději překoval,

zvláště když kovárna byla dobře vybavena.

odpoledne jsem navštívil pod zámkem tabor bogských kozáků.

Ti se bitvy nezúčastnili, a tak si jen tak tábořili

a měli spoustě jiné práce.

Stanovali však stejně jako v dobách minulých, žádný penzion.

K večeru z bojiště do Slavkova přicválala francouzská jízda.

a jen tak kondičně si mezi sebou zabojovala...docela mazec.

Potom odstavili koně a kamsi zmizeli, zbylo jediné parkovací místo.

Večer se karta obrátila. Rakouské jednotky sice měly dobré vedení

ale nepomohly ani narychlo přivoláné zálohy.

Stačil jeden povel,

pak salva

a město se ocitnulo opět v rukou Francouzů. Včetně radnice. Bylo jim úplně jedno, že na ni vlaje vlajka EU.

I když byla vlezlá zima

náladě to neubralo a na závěr všichni zvedli hlavy k obloze.

Bylo na co se dívat.

Nabízím další fotoreportáže Mašinky a vláčky  a  Motorky a motorkáři

Páčil sa Vám tento článok? Pridajte si blogera medzi obľúbených a my Vám pošleme email keď napíše ďalší článok
Pridaj k obľúbeným

Hlavné správy

KOMENTÁRE

Van der Bellen nevyhral, to len populizmus porazil sám seba

Miloš Zeman sa tešil predčasne. Ukazuje sa, že víťazstvá radikálov či populistov nie sú ani v dnešnej dobe samozrejmosťou.

SVET

Van der Bellen bude prezidentom, Hofer priznal porážku

Je nereálne, aby nepriaznivý stav zvrátil.

KOMENTÁRE

Rakúska úľava pre demokratov, varovanie pre populistov

Väčšinu politikov a ich tímov musel nad výsledkami obliať studený pot.


Už ste čítali?