Francouzský, ruský a naši dragouni projeli Moravou.

Autor: Jaromír Šiša | 7.4.2015 o 17:32 | Karma článku: 6,55 | Prečítané:  531x

Dragouni. Původně pěšáci, dopravující se na bojiště v sedle, neboli jízdní pěchota. Postupem doby se přerodili na regulérní těžkou jízdu. Ve výzbroji měli šavli nazvanou palaš, pár pistolí u sedla, dříve nazývané dragy a často také karabinu. Převedeno do dnešní doby, nedávný průjezdu se dá tedy nazvat dragounská jízda. Přesto mám menší výhradu. Připodobnění by se ještě víc hodilo na kyrysníky. Stejně vyzbrojeni, jen na těžších koních, navíc hruď chráněnou kyrysem. Obrněná jízdní pěchota.

V roce 1805 jsme si na pomoc proti vetřelcům pozvali ruské vojáky. Tehdy jsme měli úplně jiné přátele a nepřátele. Žádné protesty, žádné oslavy, jednoho dne se na Moravě leskly francouzské kyrysy.

Jejich postup monitorovali naši s matnými kyrysy a zároveň vyhlíželi i ruské spojenecké vojsko.

Když už jsme u jízdy...lehčí koně, lehčí jezdci, dohromady lehká jízda, jako třeba polští huláni

nebo vyzdobení maďarští husaři.

...Už se nikdy nezjistí, kdo v ulicích Vyškova vystřelil první, jestli tehdejší nepřátelé z Francie

nebo přátelé z Ruska. (Vzhledem k historické pravdě je třeba uvést, že se jednalo o střet jízdy a převaha na straně Rusů byla 28. ku 8 eskadronám).

Pokud dnes neni všem jasný důvod nedávné kyrysnické jízdy Českem, tak tehdy byl francouzský důvod zcela zřejmý všem. Žádné územní nároky ani změna mapy tehdejší Evropy.

Francouzský plán se tehdy neomezil pouze na průjezd, proto v předvoji operovaly diverzní jednotky, připravené destabilizovat měnu,

a když bylo třeba uměli císařští vojáci předběhnout i dobu.

Vojenské expedice se zúčastnila i elitní francouzská námořní pěchota.

Napoleon měl dar před každou jízdou vojákům vše řádně v klidu a přátelsky vysvětlit.

Říká se, že bez nálady u Slavkova byl veselý u Waterloo. To ruský car Alexandr se cítil vítězem už předem, ale bylo třeba zachovat carskou důstojnost.

Náš císař František naopak nic neskrýval, náladu měl mizernou hned od začátku, jako by tušil.

Někteří poddaní se ruských vojsk nemohli dočkat. Nakonec proč ne, byli to naši spojenci,

ale že by hned museli samou radostí tančit...

Tehdy se bojovalo v řadách, řadových vojáků na umírání bylo dost. Jak na francouzské,

tak na naši straně.

Úkolem jezdectva byl zase především průzkum,

potom vyčkávat v záloze jak to dopadne

a následně bitvu případně rozhodnout prudkým útokem.

Jedním z důvodů prohry spojeneckého vojska bylo, že jsme nepozvali bugské kozáky. Když se dobře nejedli,

byli takřka neporazitelní, vždyť svoje bojovníky i bojovnice kojili už v sedle.

Platilo a platí dodnes, že infanterie, tedy pěchota, má ležení

a kavalérie, tedy jízda, zase stání.

Jen okování se časem změnilo.

...bohužel.

Na začátku všeho, před více než dvěstě lety, bylo Slavkovské slunce, pak Lví skok maršála Soulta, kdy současně maršál Davout zabránil pod vrcholem Prateckého návrší obklíčení...jak k tomu mělo dojít podle našich směrnic,

K tomu maršál Lannes pod kopcem Padělek, který oprsklí Francouzi přejmenovali na Santon a už mu to zůstalo, udržel generála Bagrationa na uzdě.

Když připočteme, že císař byl nepřekonatelný dělostřelec,

...jak smutné, že technický vývoj lidstva se dá dokumentovat i takto...

a francouzská jízda carskou gardu převálcovala, výsledek byl daný. K hlavnímu střetu jízdy zavelel generál Rapp zvláštním povelem...ať pláčou krásné dámy v Petrohradě...Skutečně se tak stalo, i když zde se to tak nezdá.

Navíc vojáci chtěli svému veliteli udělat radost, vždyť bitva se konala v den prvního výročí jeho císařské korunovace. Vysmátí tedy byli logicky Francouzi.

Následovala vítězná přehlídka

chlastačka na všech úrovních,

až z toho byli i dole vyvalení,

francouzské vetřelkyně se navoněly a nakrucovaly,

a my smutnili.

Ne že by nás vyloženě zaskočili nepřipravené ani jsme nebyli zbabělci, to teda ne,

bojovali jsme statečně,

a také na naší straně byla v pohotovosti jednotka rychlého nasazení,

ale to naše velení...i když plán nebyl vyloženě mizerný. Směrnice generála Weyrothera odpovídaly vojenským příručkám a počítaly se vším, co nepřítel udělá, jenže Francouzům velel Napoleon v plné síle a ten udělal vše...co se z příruček vyčíst nedalo.

Pak jsme podepsali příměří...hanba mluvit s jakými následky.

Rusové se vrátili domů, nakonec na jihu měli také nepřítele,

odešli i Francouzi

a život šel dál. Nakonec se vše obrátilo. Velká francouzská armáda utrpěla v Rusku debakl s konečnou platností potvrzený u Waterloo. Všechno se nějak promíchalo, spojenecké smlouvy se prohodily a v roce 1945 se nenašel člověk, který by tuto kyrysnickou jízdu nevítal. Stejně tak jako vojáky Rudé armády. A mávali bychom i Francouzům, Angličanům.

Kdyby po všech zkušenostech s námi už nic z toho nebylo potřeba

a konaly by se pouze takovéto vítězné přehlídky,

pak z pohledu budoucnosti modré planety by nestal ideální stav. Jenže se to zase nějak zamotalo, prohodilo a rozum stejně nedostaneme.

Dále nabízím fotoreportáže  Z teplých termálů do Bratislavy    Na otočku do Brna .

Páčil sa Vám tento článok? Pridajte si blogera medzi obľúbených a my Vám pošleme email keď napíše ďalší článok
Pridaj k obľúbeným

Hlavné správy

KOMENTÁRE

Van der Bellen nevyhral, to len populizmus porazil sám seba

Miloš Zeman sa tešil predčasne. Ukazuje sa, že víťazstvá radikálov či populistov nie sú ani v dnešnej dobe samozrejmosťou.

SVET

Van der Bellen bude prezidentom, Hofer priznal porážku

Je nereálne, aby nepriaznivý stav zvrátil.

KOMENTÁRE

Rakúska úľava pre demokratov, varovanie pre populistov

Väčšinu politikov a ich tímov musel nad výsledkami obliať studený pot.


Už ste čítali?