Putování k Bajkalu, zastavení druhé, Kazaň

Autor: Jaromír Šiša | 30.8.2019 o 8:33 | Karma článku: 3,40 | Prečítané:  1202x

Město připojil k Rusku car Ivan Hrozný a bylo třeba obrátit Tatary na pravou víru. Aby jim to lépe šlo, všechny mešity byly zbourány, což vedlo k rebéliím. Dnes je Kazaň hlavním městem Tatarstánu, který je v rámci Ruské federace

republikou a požívá širokých pravomocí, včetně rozpočtu a vlastního prezidenta. Tento systém zavedl už Jelcin, jako efektivní odpověď na odstředivé síly v tehdejším Rusku.

VŠECHNY OBRÁZKY JSOU KLIKACI

Vzdálenost od domova cca 2600 km

Odjezd z Moskvy se mohl velice zkomplikovat, protože jsme se nechtě skoro připletli k zakázané demonstraci a fotit zálohy plný policajtů maskovaných v civilních autobusech se zataženými záclonkami se taky nesmí.

article_photo

Nultý kilometr Transsibiřské magistrály,

article_photo

stojí v Moskvě na Jaroslavském nádraží.

article_photo

Naše cesta vlakem však startuje na nádraží Kazaňském. Na Transsibiřskou magistrálu se připneme až v Jekatěrinburku. Odjezd přesně v 23 08

article_photo

Vlak byl dvoupodlažní, a protože neměl konce, tak nám často vyměňovali unavenou lokomotivu.

article_photo

Spali jsme také na patra a těšili se nabídka ruského denního tisku, sterilně zavařeného v obalu a

article_photo

protože byl program náročný, chodili jsme po krátké procházce

article_photo

brzo spát,

article_photo

a tak se celou noc nic významného nedělo a z letargie nás vysvobodil až pohled na Volhu. V úžasu jsme se nahrnuli k oknům. Tady si člověk uvědomí ty nekonečné vzdálenosti Ruska. Vltava by ji mohla dělat jeden z bezvýznamných přítoků.

article_photo

Jako v každém ruském městě, také v Kazani se nádraží těší vzorné péči,

article_photo

včetně detailů. Jen ty věčné všudepřítomné kontroly, dovedené často k absurditě.

article_photo

Cestou do centra si nešlo nevšimnout několika pozoruhodností. Třeba obrovský obchodní dům GUM s jedním autem a zákazníkem. Hned jsem si vzpomněl na naše poměry,

article_photo

pyramidy neznámého určení, asi centrum něčeho,

article_photo

otelu Mirage, který každého návštěvníka osprchuje a nebo alespoň mu namočí boty, jestli to není hygienické opatření

article_photo

a především velice sympaticky vyhlížející bar, bohužel v našem čase zavřený.

article_photo

Ústředním motivem historického centra je Kazaňský kreml.

article_photo

Celý komplex je obehnán hradbami a

article_photoarticle_photoarticle_photoarticle_photoarticle_photo

a kabinetní ukázkou prolínání kultur. Nedílnou součástí je mešita Kul Šerif postavená v letech 1995-2006 jako náhrada za zničenou mešitu Kazaňského chanátu, která byla zničena v 1. stol vojsky Ivana Hrozného. Vztahy s Rusy to asi nebyly vždy ideální a

article_photoarticle_photo

o kousek dál pravoslavný chrám Zvěstování.

article_photo

A protože je Tatarstán v rámci ruské federace samostatná republika, má svého prezidenta a tím i prezidentský palác.

article_photo

A všude potkáte sochy

article_photoarticle_photo

a květiny.

article_photo

V hradním areálu byla část hradeb odbourána, aby turisté mohli z terasy obdivovat panoramata.

article_photoarticle_photo

a nebo přes zátoku kterou vytvořila řeka Volha

article_photo

třeba na Family dvorec, což je taková centrální obřadní síň.

article_photo

Výčet významných budov města by nebyl celý, bez zmínky Chrámu Svatých Petra a Pavla. V současné době je však v rekonstrukci a obepíná ho fortelné dřevěné lešení.

article_photo

Jeho konečnou podobu si lze prohlédnout na plakátu.

article_photo

Unikátní je mimo jiné také interiérem.

article_photo

Pojďme do města,

article_photo

Baumann street, neboli Kazaňský Arbat, po našem pěší zóna, je živá součást města.

article_photo

Lze tu koupit leccos, v tomto případě leckoho.

article_photo

Úsměvně působí Mc Donald v ruštině,

article_photo

ale tomuhle turisté z jisté bezvýznamné země uprostřed Evropy dobře rozumí.

article_photo

Když hlodavci ničili Kazaň na všech frontách, nechala Kateřina Veliká přivézt 30 koček. Svoji úlohu zvládly natolik, že ve městě stojí kočičí pomník a traduje se, že přímí potomci těchto koček dodnes ochraňují památky v petrohradské Ermitáži.

article_photo

Na pěší zóně stojí také plastika kočáru, v kterém přijela do města Kateřina Veliká. Cca 1500 km po tehdejších cestách a v tomto, musela to být odvážná a odolná žena.

article_photo

O klid a pořádek se tu starají místní bezpečnostní složky.

article_photo

Na okraji města vzniká Chrám všech náboženství. Financován je ze soukromých zdrojů a má spojit šestnáct světových vyznání. Připadlo mi to spíš jako Disneyland, jen tu neprodávali popcorn a jediný stánek prodával pouze kvas.

article_photoarticle_photo

Chvilku jsem si říkal, proč tam je tahle parta, ale ono to je vlastně taky náboženství, kterému lidé věřili a někteří dodnes věří.

article_photo

Procházka městem byla únavná, byl čas se posilnit a

article_photo

občerstvit. Chvilku to trvalo, ale nakonec jsme jednu klasickou pivnici našli

article_photoarticle_photo

a dvě za límec zaklopili.

article_photo

PŘEDEŠLÁ FOTOREPORTÁŽ   PUTOVÁNÍ K BAJKALU, ZASTAVENÍ PRVNÍ, MOSKVA

Páčil sa Vám tento článok? Pridajte si blogera medzi obľúbených a my Vám pošleme email keď napíše ďalší článok
Pridaj k obľúbeným

Už ste čítali?