Putování po Transsibiřské magistrále, zastavení čtvrté, Krasnojarsk.

Autor: Jaromír Šiša | 19.11.2019 o 10:01 | (upravené 20.11.2019 o 16:49) Karma článku: 9,23 | Prečítané:  3647x

Milionové město založili na řece Jenisej kozáci roku 1628. První poštovní spoj přijel v polovině 18.století, první vlak už roku 1895. V letech 1918-1920 bylo pod správou Československých légií.

VŠECHNY FOTKY JSOU KLIKACÍ A MOJE
V úseku Jekatěrinburg-Krasnojarsk jsme si vlaku užili nejvíc. Dvě noci a jeden a půl dne, zhruba 2500 km. Což je na naše poměry 2x z Aše na slovenské hranice a zpět, a ještě 500 km zbyde. Ale ve vlaku nudu nahrazuje sranda a pohoda a navíc jsou k dispozici luxusní pohledy z okna. Třeba na nekonečné bažiny a

article_photo

sem tam na nějakou tu břízu. Prostě Sibiř.

article_photo

Z pohody k úžasu přejde cestující bezpečně v Omsku,

article_photo

u příležitostí přejezdu řeky Irtyš. A teď si představte, že takto mohutná řeka je na severu jen přítokem Obu.

article_photo

a pak už jenom Novosibirsk

article_photo

s megásem

article_photo

a vystupovat. Na druhém břehu se v ranním oparu rýsovalo sídliště a za ním hory

article_photo

a v nich národní park Stolby, kam mířily schody i naše kroky,

article_photo

kde jsme si zašplhali a

article_photo

zašplhali,

article_photo

pak rozhlédli a

article_photo

na závěr zanechali stopu.

article_photo

Zvláštní, že podobný plán upředla i svatební dvojice, i když vybavena na to byla prachmizerně.

article_photo

Průvodkyně, v domnění že jsme Rusové, to do nás valila jako kulomet, ale pravda, občas jsme i rozuměli. Třeba tomu, že tomuto skalnímu útvaru se říká Opice..Обезьяна.

article_photo

Aby toho nebylo málo, tak na druhém břehu opět výšlap, tentokrát ke kapličce,

article_photo

odkud je skvělý pohled na město a

article_photo

dělo.

article_photo

A honem zase dolu k řece na jeseteří vyhlídku,

article_photo

s ještě úžasnějším pohledem na Jenisej,

article_photo

kde se turisté s oblibou fotí.

article_photo

Z předešlých fotek je zřejmé, že počasí bylo letní, takže rčení, zima jako na Sibiři jsme inovovali na vedro jak na Sibiři.

article_photo

o kousek výš se postavila řece Krasnojarská elektrárna. V Rusku, šestá největší.

article_photo

Celou její produkci spolknou nedaleké hutě na hliník.

article_photo

Na piedestalu tu stojí budovatelský hrdina.

article_photo

Zpátky do města. Po kvalitní tříproudovce a

article_photo

opět přes most za kouskem historie.

article_photoarticle_photo

Replika základního kamene. Na tomto místě bylo město založeno, jen nevím, jestli se počítá pevnost, kterou tu kozáci postavili proti nájezdům Tatarů nebo až rok 1690, kdy Krasnojark získal status města.

article_photo

Hned o kousek dál se pase kůň,

article_photo

význam ale nevím, protože v té době jsem trestuhodně neposlouchal průvodce a věnoval se občerstvení. Veřejné stravování funguje v Rusku dobře, vlastně líp než u nás, co se dostupnosti a cen týče. Stolovája je něco jako u nás bufet, ale je jich tu mnohem víc.

article_photo

Jídlo si vyberete očima a najíte se rychle, levně a vždycky dobře. Jen smažáka nikde nemají.

article_photo

A přidám suroviny. Tržnice zde fungují stejně jako u nás, včetně digitální váhy.

article_photoarticle_photo

Jen toho ruského piva jsme si moc neužili.

article_photo

V centru stojí Divadlo opery a baletu. Hned mě napadla Koňská opera aneb Limonádový Joe.

article_photo

A také znázornění vodních toků. Uprostřed sedí Jenisej, za tím vzadu neposlušná Angara, která mu utekla za Bajkalem a po stranách jednotlivé přítoky.

article_photo

Hned vedle je nafouknuto sousoší, znázorňující ryby žijící v Jeniseji, včetně žraloka bílého.

article_photo

Prut je to pořádný, ale nevím nevím, jestli na lidožrouta stačí.

article_photo

Centrum není zrovna zahlceno turisty jako u nás,

article_photo

ale Antona Pavloviče Čechova tam potkáte vždycky.

article_photo

cestou po nábřeží neminete, nikoliv egyptské, jak by se mohlo zdát, ale Kranojarské oblastní muzeum

article_photo

a obchodní centrum, kdy při nakupování můžete hledět na Jenisej.

article_photo

A také budovu, která nám účelem zůstala skryta.

article_photo

Hned pod tímto objektem se nachází muzeum na parníku Svatý Nikolaj. Plavil se na něm car Nikolaj a také Lenin, ale prý pouze na druhý břeh cestou do vyhnanství. Někdo by si mohl postesknout, škoda že už tam nezůstal.

article_photo

Co se týče obydlí, centru vládne moderní výstavba, včetně mnoha drátových přípojek,

article_photo

ale mimo centrum se výstavba začíná prolínat

article_photo

a místy lze spatřit původní stavby

article_photoarticle_photoarticle_photo

i v novém hávu.

article_photo

Předměstí jsou už prolnuta úplně.

article_photo

Tak šup do vlaku směr Irkutsk a Bajkal a zase chvíli koukat z okna.

article_photo

  Příští zastavení Irkutsk

article_photo

                                                 Putování předešlé  JEKATĚRINBURG

Páčil sa Vám tento článok? Pridajte si blogera medzi obľúbených a my Vám pošleme email keď napíše ďalší článok
Pridaj k obľúbeným

Už ste čítali?