Tak kde začít, co třeba legendou v různém provedení. Praga V3S neboli Vejtřaska. Maká tvrdě dodnes.
Když hasiči, tak tu mám další funkční krasavici.
Hasičů, v době nedávné požárníků, a dnes opět hasičů od slova hasit, neni neni nikdy dost.
Další legendou hájící barvy hasičů je Praga RN, neboli Erena.
Upravená také jako poštovní vůz
Nejenom v Brně sloužila jako městská hromadná doprava,
a když už jsme u MDH, tak pamětníkům připomenu Škodu 706 RO s přívěsným vozem, to bylo ještě v době, kdy v autobusech fungoval průvodčí.
Škoda 706 RTO, přesněji Ertéóčko vozila domorodce ve velkých městech,
Stejně jako lonťáky na vnitrostátních linkách v barvě ČSAD
Karosa ŠM11, neboli Ešemka pod zámkem ve Slavkově
Velká vzácnost, myslím, že je pouze jeden, autobus Tatra 500HB familiérně Honzík, na srazu veteránů v Bystřici. Přijel s ním zájezd ROH.
Miniautobusy v minigalerii zastupuje Robur.
Tohle je vlastně taky autobus, tady působí na tankodromu v Pardubicích jako atrakce, ale je připraven například v době záplav evakuovat dětské tábory.
Na zrno se jezdilo s kombajnem
Zde by se hodila poznámka, že kombajnéři, stejně jako všichni co měli co dočinění se zrnem, měli stravování energeticky bohaté.
Když se řekne Tatra, ozve se Šestsettrojka a nebo Stojedenácka, o tom nemůže být sporu.
Na Tatří sraz do Bystřice na Pernštejnem spěchá Tatra 138 s jeřábovou nástavbou
Z druhé strany od Ždáru nad Sázavou za ni míří její jeřábová kolegyně.
Ségry už na ně čekají.
Co se Tater týče, nesmíme zapomenout Osmsetpětku zvanou Kačena, podle stylu jízdy.
Další legenda, které ještě nedávno brázdila naše silnice byla Praga S5T nebo-li Espětka.
Garant 30K. Zde ještě soudruzi z NDR velkou chybu neudělali.
Skupinové foto zmíněných strojů s multikárou navrch.
Tak ještě jedno.
Ve Žďáru nad Sázavou stávala nebo možná ještě stojí tato krasavice Škoda 706 R
na střídačku s vymazleným Trambusem, odborně Škodou 706 RT.
Maďarský Czepel, neboli D 352 mi jezdil pod okny pravidelně x let.
Citroen H Van. Kdo by nevzpomněl na Fantomase.
Zvyklostí dnešní doby je tunelovat, dříve se jen válcovalo. Pamatuju si ještě parní válec.
Madějov na Moravě, muzeum a vzorně zrekonstruovaný bagr, samozřejmě funkční.
Na stejném místě buldozeří dvojčata.
To v Rapotíně mají na údržbu trošku jiný názor a míň času.
Tatra 141...a dostáváme se k vojenské technice. Používal se jako tahač těžkých nákladů. Od tehdejšího řidiče bych nechtěl dostat facana. Volant neměl posilovač.
Neměl ho ani ruský Zil.
Oddělení džípů
a svého času další imperialistické techniky.
Na druhé straně barikády zase existovaly mírové rakety a
protiletadlové dělostřelectvo.
Tank polské armády v Pardubicích na tankodromu.
V rámci ukázkových akci se mohl v tanku povozit kde kdo.
Když zaostříte, rozeznáte řidiče tanku, i když splynul.
ve srovnání se tento jeví jako tančík.
Maskování musí bejt.
Doba se otočila a bývalí imperialisté si u nás jezdí jak chtějí.
Pojďme z bitevních polí na ta mírová. Radost pohledět na patnáctku.
což stejně tak platí o pětadvacítce.
Po práci pak odpočívají, jako tento Supr s technikou a vlečkou. Teda Zetor 50.
Odpočívat se dá i aktivně, třídně a uvědoměle. Jakáto čest mít zapřaženého soudruha Stalina.
A jak se zpívá v jedné pohádce, po práci, legraci, ke které se traktory sjíždějí hlavně na traktoriádách.
Uf to byla dřina, už mě od volantu úplně bolí ruce, kdo ví, zda ho vůbec zvednu.
předešlá tématická fotoreportáž VELOREX, SVĚTOVÉ VOZÍTKO